Suroviny pro barvení tkanin našich předků

Barvení tkanin v minulosti

Dnes se látky a příze barví převážně chemickou cestou, ale jak to bylo dřív? Co bylo našim předkům dostupné, aby získali třeba žlutou tkaninu? Pojďme se podívat jednotlivým barvám pod slupku.

Bílá

Bílá nebo možná spíše různé odstíny smetanové, přírodní, krémové apod. byly často výsledkem práce sluníčka. Látky se vystavovaly slunečnímu záření, které vybělovalo barvy. Pokud jste chtěli docílit opravdu výrazně bílé, bylo na snadě použít křídu. Bělení vlny křídou bylo oblíbené už ve starověkém Římě. Nepředstavujme si to ale tak, že by se tmavá ovčí vlna na sluníčku nebo křídou vybělila. Zkrátka se použila přirozeně světlá srst ovce a upravoval se její odstín. Za zmínku stojí bělení skvrn ve starověkém Římě, často používaným bělidlem totiž byla lidská nebo zvířečí moč.

Černá a hnědá

Zdroj tohoto barviva je nejspíš překvapivý. Získává se totiž z dubu, jež byl napaden blanokřídlým hmyzem, žlabatkou dubovou. Vylučováním zárodků tohoto hmyzu vznikají útvary, tzv. duběnky, které se využívaly jako základ inkoustu nebo právě pro barvení látek na černou nebo hnědou barvu. Pro černou je využíváno také barvivo barevného dřeva, kampeškového dubu, rostoucího ve střední Americe.

Hálka žlabatky dubové, https://cs.wikipedia.org/wiki/Dub%C4%9Bnka

Žlutá

Pro nabarvení tkaniny nebo příze žlutou barvou existuje v přírodě nespočet možností. Použitím natí rostlin získáme žlutozelenou bravu, pro čistě žlutou lze využít květy mnohých rostlin. Mezi oblíbené, leč vzácné plodiny, které zaručovaly jasnou žlutou barvu, patřil šafrán. Šafrán byl ale zároveň také drahý, proto byl často nahrazován dostupnějším barvivem a sice světlicí barvířskou, škumpou, rýtem barvířským nebo třeba kurkumou. Zajímavé je také získávání žlutého barviva ze slupek granátových jablek v oblasti Mezopotámie a Egypta.

světlice barvířská a šafrán, https://zahradkaruvrok.cz/2021/08/safran-nejdrazsi-koreni/

Červená

Červené barvivo se získávalo jak z rostlin, tak z hmyzu nebo plžů. Mezi rostliny obsahující červené barvivo patří mořena barvířská, z níž byly využívány k tomuto účelu kořeny. Dále sem patří znovu světlice barvířská, z níž bylo možné změnou ph kapaliny, v níž se louhovala, získat i právě červené barvivo. Červenou dodávaly i různé lišejníky nebo již zmíněný hmyz. Samičky červce byly sbírány pro obsah vysoce koncetrovaného červeného pigmentu. Broučci se posbírali, usušili a rozdrtili. Tento technologický postup je znám z Asie už z 5. století před naším letopočtem a používá se dodnes. Velmi vzácné a drahé barvivo byl purpur. Získával se z mořských plžů Středomoří a pobřeží Atlantického oceánu. Měkkýši se živí vylovili z moře, byli nařezáváni a poté, při jejich odumírání, se z nich uvolňovalo barvivo. Barvivo i již nabarvené textilie byly ceněným obchodním artiklem. Svoje místo si tento postup barvení látek vydobil už nejméně ve 2. tisíciletí před naším letopočtem.

červec nopálový, http://www.bio-life.cz/clanky/novinky-a-zajimavosti/tohoto-broucka-bezne-jime.html

ostranka purpurová, https://en.wikipedia.org/wiki/Hexaplex_trunculus

Modrá

Modré barvivo se získávalo listů borytu barvířského. Výraznější modrou bylo možné docílit pomocí indiga. Bylo to velmi ceněné barvivo. Jeho využití známe už z Egypta z poloviny 3. tisíciletí před naším letopočtem. Indigo se získávalo z natí a listů tropické rostliny, indigovníku. Od antických autorů víme, že toto barvivo bylo často, pro svou cenu, ředěno nebo dokonce falšováno.

indigovník pravý, https://cs.wikipedia.org/wiki/Indigovn%C3%ADk

Zelená

Zelené barvivo se získávalo jak přímo ze zelených částim rostlin, tak kombinací žluté a modré barvy, čímž docházelo k získání výraznějšího odstínu. Bylo možné ho také získat povařením tkaniny, kamence a měděnky. Díky chemické reakci dochází k vzniku patiny a zabarvení do zelené.

Další barvy a odstíny se získávaly opakováním postupů barvení nebo jejich kombinacemi. Dnes jsou hojně využívány syntetické barvy, s použitím přírodních barviv se ale stále setkáváme hlavně u vlny. Barvivo z červců a kampeškového dubu je využíváno i nadále.

Zdroje

Krejčiříková, K. 2009: Barvení látek v Antice. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Praha.

https://www.jw.org/cs/knihovna/casopisy/g200704/Barven%C3%AD-l%C3%A1tek-v%C4%8Dera-a-dnes/

https://www.sartor.cz/clanek/35/vlny-v-historii/

https://antickepamatky.cz/pojmy/rimske-pradelny-fullonicae/